


Zrušení železniční tratě 255 – komentář a názor.
Koncem listopadu 2008, jsem se doslechl z obecního rozhlasu, že na obecním úřadě je podepisována petice proti zrušení místní železniční trati č. 255 Hodonín – Zaječí. I když jsem již před časem něco zaslechl a pár informací jsem si prohlédl na internetovém rozhraní, zachvátil mě jakýsi stesk. Jenom pro představu naše trať nemá být jediná a pro představu přikládám seznam tratí, které potká s největší pravděpodobností smutný osud.
Tratě, kterým hrozí v následujících letech jejich zrušení podle Generelu železniční dopravy Jihomoravského kraje:
►trať č.244 v úseku Moravský Krumlov - Hrušovany nad Jevišovkou - Bude zváženo zastavení regionální dopravy
►trať č.245 Hrušovany nad Jevišovkou - Hevlín - Je navrženo zastavení regionální dopravy a konstatováno možné zrušení tratě
►trať č.247 Břeclav - Lednice - Je navrženo zastavení regionální dopravy a konstatováno možné zrušení tratě
►trať č.253 Pohořelice - Vranovice - Je navrženo zastavení regionální dopravy a konstatováno možné zrušení tratě
►trať č.255 v úseku Čejč - Hodonín - Bude zváženo zastavení regionální dopravy
►trať č.262 v úseku Boskovice - Velké Opatovice - Je navrženo zastavení regionální dopravy a dále úsek Velké Opatovice (- Chornice) je navrhnut na úplné zrušení
Asi mě bude mrzet, že už nikdy neuvidím přes přejezd u nás v Kobylí proletět osmsetdesítku, někdy i s přípojným vozem, někdy i se dvěma, spoře obsazenou cestujícími, někdy plně obsazenou, nebo jiné stroje, třeba těžkou sedumsettřicetšestku ze zálohy v Hodoníně, když je motoráček v opravě nebo na prohlídce, i za cenu delšího čekání na přejezdu. Bezpečnost především. A když se 2.11.2005 odstraňovala první manipulační kolej se šturcem ke skladišti nějak mě to pořád nedocházelo.
Bude mi hrozně líto, obzvlášť, když uvážím, kolik výhod, pracovních příležitostí a jiných vymožeností, do té doby nevídaných, železnice nejen do Kobylí, ale i regionu přinesla. Chápu, že využití této dráhy už zdaleka není v rozsahu, pro který byla stavěna, třeba cukrovary(taky stojí za zamyšlení, jak se z cukrovarnické velmoci stane země závislá na dovozu cukru), výrobní podniky, těžařské naftové společnosti atd., ale osobní doprava je přece také důležitá.
Trať chce Jihomoravský kraj zrušit s největší pravděpodobností pro její ekonomickou nerentabilitu a jejím nezačleněním do Integrovaného dopravního systému. Proč.
Trať je nezisková a dotovat ji z výdělečných tratí a snižovat si zisk z tratí jiných je přece proti zdravému rozumu, ale co lidé, co dráhu využívají – studenti, starší obyvatelé bez automobilu, penzisti? Bezohlednost, světová krize. Kdo ví? V dnešní době silného lobby hlavně nákladních autodopravců se nemůžeme ani divit, ale jak se lidé, kteří železnici doposud používají dopraví na požadované místo? Autem, autobusem….? Žijeme v době, kdy je pro většinu z nás hlavní prioritou ekologie – alespoň to všichni tvrdí a železnice vyhovuje ekoparametrům asi nejlépe. Krásným příkladem je třeba švýcarsko, ale to není tématem.
Nebudu a ani nechci popisovat technické detaily, parametry a historii vzniku a provozu o kterém je nádherný článek v knize Kobylí dědina od pana učitele Damborského a jiných pramenech, ale jenom připomenu, že když se naši předkové pro takové stavební dílo rozhodli, dotáhli ho do bezchybného konce a to vzhledem k dobám dnešních stavebních termínů až v neuvěřitelných časech, nemluvě o vykupování pozemků od vlastníků, hlavně statkářů, pro které byla půda hlavní majetkovou komoditou a obživou. Prostě se naši pradědové dovedli domluvit.
Veškeré drážní stavby, ať nádražní budovy, náspy, mosty, propustky a veškeré další spojené s náročnou údržbou parních lokomotiv a dřevěných vozů – vagonů, byly provedeny s absolutní precizností a dokonalostí, v bezchybné kvalitě a většina těchto staveb a zařízení je dodnes plně funkčních v provozu, který je zátěžově náročnější, než pro jaký byly projektovány. Je to můj osobní názor a doufám, že nebude chápán jako ‘‘pohled pouze z jedné strany‘‘, ale trať do Kobylí přece patří její zrušení může omluvit pouze velké množství pádných argumentů. Bohužel tuto situaci nijak neovlivním já ani nikdo z nás. Snad pomůže petice.
Prameny a literatura:
Kobylí dědina,Vít Damborský, kolektiv, FPO Znojmo 2002
Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezku, Pavel Schreier, Baset 2004
Sbírky NTM Praha
Soukromé sbírky
Odkazy:
http://www.ruseni-trati.unas.cz/trate_ohrozene.html
http://www.railpage.cz/content/view/142/2/
http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-255

Tak jsem to psychycky nevydržel a koupil jsem si nádhernýho hrbouna od ROCO. Fakt nádhera, ale předem upozorňuju, montáž dekodéru je fakt rozborka celý mašiny, kromě pojezdu. To už bych asi nezvládl. Jenom jedna rada pro umístění dekodéru: dekodér nikam nedostanete, než přilepit shora na balast, tedy gewich, po našom závaží.........

Takže kolejiště je prodáno. Na fotky je možno kouknout ve fotogalerii. Jinak je kolejiště v dobrých rukou krále Martina................ :o)
Vzkaz : Touto cestou prosím všechny lidi v Martinově bydlišti, aby neházeli klacky pod nohy hodným lidem.....
Druhé kolejiště ve výstavbě!!!
Volil jsem ocelovou konstrukci s polystyrenovou nástavbou, kvůli váze. Prozatím se tvoří depo. Velké depo byl můj sen, tak doufám, že se naplní. Celé kolejiště bude sestaveno ze šesti panelů, každý o velikosti 1250 x 2400 mm. Bude dvoupatrové se skrytým nádražím v patře prvním. Celkové převýšení tratí bue asi 240 mm.
Původně jsem se domníval, že si rotundu postavím sám dle některého skutečného vzoru. Bohužel jsem to brzy vzdal.
Je to velmi náročný úkol vzhledem k pracnosti a časové náročnosti. Proto jsem sáhl po polotovaru firmy FALLER, která je poměrně reálná, ale i kvalitní. Rozhodl jsem se, že postavím celkem devět stání.
Na nepříliš kvalitní fotce je vidět jak velká stavba to je. Jedná se o tři stavebnoce od Fallera, kdy jsou tři stání dlouhá a šest krátkých. V osmi jsou prohlížecí jámy.