Moje první kolejiště jsem začal stavět v roce 2003. Jako kolejivo jsem použil FLEISCHMANN profigleis, ale myslím to nebyla volba nejšťastnějí. Vlaky na výhybkách dost rachotí, skáčou a u angličanů jsou jazyky tak malé, že někdy vykolejí – a to používám skoro všechny lokomotivy od FLM. Když postavíme jakýkoliv vůz na FLM. a na třeba PIKO nebo PECO, poznáte rozdíl. FLM se zdá být jaksi užší nebo co a vagon se na něm chce zastavit. Nicméně se domnívám, že sem to zvládl na 3- :o).
Kolejište má tři patra a konstrukce je ze smrkových hranolů, na kterých je položena dřevotříska o síle 18 mm, což je další chyba. Dřevotříska je natřena šedou barvou. Na tu jsem lepil koleje duvilaxem a UHU alleskleber. Přestavníky jsou pod úrovní a jsou elektromagnetické od FLM, což působí dost věrohodně. Zatím žádný neshořel a přestavníky mají výborné reference. Terén je ze zbytkového polystyrenu, který je zafoukán PUR pěnou a ta je dořezaná do potřebného tvaru. Na ni jsem aplikoval kašárovací hmotu vytvořenou z novin(ne z časopisů a jiných tiskovin s křídového papíru), tapózy, duvilaxu a horké vody. Tuto směs doporučuji i na imitaci skal a polních cest. Pokud se uhodlá konzistence, vydrží v plastovém kbelíku i tři týdny, tudíž máte dost času na zpracování.
K ovládání používám Digital v kombinaci ROCO a LENZ. Výhybky přestavuji ručně pomocí tlačítek z pultu. Všechny lokomotivy jsou opatřeny dekodérem LENZ silver nebo gold. Dvě jsou se zvukem, viz. vozový park.
![]() |
Celkový pohled na západní zhlaví, není na něm vidět stavědlo ani remíza dvou stání. |
![]() |
Skládek – pokus s plotem a statickým posypem trávy. Maser Gras moc nezabíral, asi byla v háji baterka. Po výměně jsem čekal zázraky, bohužel se konaly pouze na malých plochách. Na velké nestačí. |
![]() |
Opět pohled z východní strany. Staniční budova původně Krakov, byla slavnostně přejmenována na Kobylí hl.n. |
![]() |
Dole nákladiště uhelné skládky a nahoře seřazovací nádraží. |