vláčkyvláčkyvláčky

w w w . s t o k r . c z

Kolopánská jízda

Jak už bylo předesláno, nejen modelařením je člověk živ. Na kole jsme šmejdili po české kanadě a kolem Jindřichova Hradce a nakonec jsme se svezli i uzkokolejkou. Od návratu z vojny jsem ve vlaku nejel, a tak to na mě nechalo velký a hluboký psychologický zářez.

Jihočeské rybníky mají stejné kouzlo, jako moře.
To je dělo, co?
Kája je fakticky velkej.
Kája si vylosoval peška, tak chodil pro pivo. Zdála se nám plzeň silná, tak jsme ji ředili rumem.
Hráli sme i pinčes, ale musel sem si dát speciální brýle, abych nebyl tak dobrej.....
Pohodička u bazénu. A to bylo září. Ptostě luxus.
Tuto mohylu v upomínku největšího českého velikána najdete pouze na nejmenším nádraží v ČR, v kaprounu.
A tady ho máte. Nedostižná romantika české kanady. K tomuto nádraží nevede žádná cesta, takže musíte přijet a zase odjet.
Vlak odjel, co teď. Projeli jsme pár křoví a hle, lesní cesta, ale jenom kousek. Zase les.
Úzká, že?
I vagony jsou úzký. A dokonce jsem jel našerno, protože jsem si nechal jízdenky v baťohu na kole. Poněvač jsem ale velmi důvěryhodného vzeření, bylo to bez pokuty.
Výtopna jak malovaná, jen ten strojvedoucí byl divnej. Asi bylo patnástýho....:o)
Ty dva dokazují miniaturizaci železnic dokonale.
Nejsevernější bor Rakouska



Zpět


                                                       © 2008 STOKR.cz / webdesign: Huslík