

Jmenuji se Aleš a budu vystupovat pod pseudonymem Štokr. Pro osvěžení paměti je to vysvětleno zde. Tento pseudonym jsem vybral záměrně proto, že štokr byla poslední parní lokomotiva vyrobená v československu a ukončením jejího provozu u ČSD skončil též provoz parní trakce u nás.
Jsem ženatý a mám dvě děti. Mými koníčky jsou železniční modelaření, motocykl a někdy se jdu ztrapnit na nohejbal, abych si udělal žížu. Motocykl pak většinou projíždím v neděli dopoledne, samozřejmě když je pěkne. Nejsem už totiž žádný podlužácký šohaj a už ve mně sem tam vrzne :o).
Mám milující a chápající manželku a to je základ pro moje hobby. Fakt by to jinak nešlo, protože času je fakticky moc málo a rodina je přeci na prvním místě.
Bydlíme v Kobylí www.kobyli.cz na jižní moravě, a jsme tady šťastní. Je tady nádherně a na fotce vidíte ranní opar (ty dva stromy uprostřed jsou na nádraží).
Na druhém místě ihned po mojí rodině jsem dlouholetý fanda parních strojů a lokomotiv vůbec. Obdivuji umění našich tatíků, dědů a pradědů, kteří dokázali se svými, v té době nejlepšími a nejmodernějšími prostředky,
které nám dnes připadají pravěké, zkonstruovat a vyrobit takové stroje a zařízení, které slouží do dnešní doby.
Představme si třeba parní lokomotivu nebo ocelové konstrukce železničních mostů, slouží dodnes bez větších oprav a investic.
Můj dobrý přítel, mimochodem letecký inženýr mi jednou u pivka povídá: ,,Hele seš si vědomej toho, že parní lokomotiva je vrcholem strojního inženýrství?“, dopili jsme pivko a já nad tím jeho výrokem přemýšlím dodnes.
Má pravdu….
Původně jsem chtěl být mašinfíra, ale protože mě doktor řekl : ,,Hele mladej, ty seš hluchej jak pařez“ a tak sem šel na elektro.
Teď máme rodinnou firmičku na zpracování termoplastů www.plastyotahal.cz .
V dnešní době automatických a robotizovaných pracovišť, výpočetní techniky, CAD systémů a dalších civilizačních vymožeností naše psychické a vědomostní možnosti jsou jako by těmito vymoženostmi omezeny. Jen pro příklad uvedu jeden příklad: Před asi třemi lety se ve velkém stylu opravoval most na naší populární D1. Investice v miliardách se proinvestovávaly asi rok a půl, po slavnostním otevření a zprovoznění, kdy se pár papalášů nechutně opilo a snědlo se spoustu chlebíčků, se po roku opět most uzavřel a opravoval, protože jeho povrch a vůbec způsob opravy byl proveden nezodpovědně. Prý že po tom mostě jezdí hodně kamionů a s tím naši projektanti jaksi nemohli počítat. Toto by si naši předkové určitě nedovolili.